Celkem 20 záložen mělo ke dni 31.12.2006 povolení ČNB působit jako družstevní záložny. Splnily totiž podmínku stanovenou zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a navýšily svůj kapitál alespoň na minimální hranici 35 mil. Kč. Družstevní záložny k 30.11.2006 sdružovaly 43 153 členů, výše jejich vkladů dosahovala téměř 5 miliard korun ( 4 956 mil.Kč) a bilanční suma převýšila 6,5 miliardy korun (6631 mil. Kč).
Co byste měli vědět před tím, než svěříte záložně své peníze
Pokud uvažujete vložit své peníze např. na termínovaný účet v družstevní záložně, musíte ještě předtím udělat několik kroků. Nejdříve je rozhodně třeba se seznámit se všemi podmínkami a stanovami vybrané družstevní záložny.
MIMOŘÁDNÉ SPLÁTKY ÚVĚRUA v čem je tedy rozdíl? Základní rozdíl mezi vkladem v bance a družstevní záložně je ten, že se musíte stát členem družstevní záložny, aby vám bylo umožněno termínovaný vklad vůbec zřídit. Se vznikem členství je vždy spojena povinnost složit peněžitý členský vklad (na krytí základního jmění záložny), navíc u některých záložen se můžete ještě setkat s tzv. zápisným (to se pohybuje od nuly po několik set korun a slouží k pokrytí administrativních nákladů).
Další podmínky se už neliší od podmínek a postupů, které znáte z banky – např. je třeba u termínovaných vkladů splnit minimální hodnotu vkladu. Nicméně úroky, které lze uložením peněz v družstevní záložně získat, se ve srovnání s bankami pohybují nikoliv v desetinách procent, nýbrž v řádech procent. Vložené finance jsou stejně jako u bankovních účtů pojištěny do výše 90 %, maximálně však do 25 tis. EUR (cca 700 tis. Kč).
Jednou z méně příjemných povinností vyplývajících z členství v družstevní záložně je zákonem stanovená tzv. uhrazovací povinnost. Každý člen je povinen podílet se totiž na krytí ztráty družstevní záložny. Tato povinnost dosahuje součtu dalšího členského vkladu a dvojnásobku základního členského vkladu.
|
Název družstevní záložny |
Základní členský vklad v Kč |
| 1. TZ, družstevní záložna | 100 |
| Peněžní dům, spořitelní družstvo | 1 200 |
| Vojenská družstevní záložna | 2 000 |
| 1. investiční záložna - spořitelní a úvěrové družstvo | 5 300 |
| Fio, družstevní záložna | 1 |
| UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo | 12 000 |
| České národní spořitelní družstvo | 17 000 |
| České spořitelní družstvo | 14 000* |
| Družstevní záložna Kredit | 1 |
| Družstevní záložna PSD | 12 000 |
| Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV | 4 000 |
| Metropolitní spořitelní družstvo | 4 000 |
| Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo | 1 000 |
| Podnikatelská družstevní záložna | 30 000 |
| Prague Credit Union, spořitelní družstvo | 9 000 |
| Privátní Peněžní Ústav - úvěrní družstvo | 300 000 |
| Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans | 16 700 |
| Úvěrní družstvo PDW, Praha | 4 000 |
| Vinohradská vzájemná družstevní záložna | 1 |
| WPB Capital, spořitelní družstvo | 2 500 |
Poznámky:
* snížen na 500 Kč dle internetových stránek záložny + 1 koruna zápisného
Zdroj: Obchodní rejstřík (www.justice.cz), stav k 16.1.2007
Co říká zákon
Zmíněná právní norma definuje družstevní záložnu takto: právnická osoba – družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžních služeb v různých formách. Dále stanoví, že družstevní záložna není bankou podle zák. č. 21/1992 Sb., o bankách a její podnikání se nepovažuje za provozování živnosti.
Dohledem nad družstevními záložnami je pověřena ČNB, která zároveň uděluje, ale také odnímá povolení záložnám v ČR působit. ČNB převzala v loňském roce působnost Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, který svoji činnost ukončil ke dni 31.3.2006.
Orgány družstevní záložny a jejich pravomoci řeší ustanovení § 237 - § 251 obchodního zákoníku (zák.č. 513/1991 Sb.). Nejvyšším orgánem je schůze členů družstva („členská schůze“), která se schází nejméně jednou za rok. Řídícím orgánem družstva je představenstvo, jež rozhoduje o všech záležitostech družstva (vyjma těch, o nichž nepřísluší rozhodovat jinému orgánu dle obchodního zákoníku či stanov). Dalším orgánem je také Kontrolní komise s oprávněním kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho členů. Orgánem nebo jeho členem může být pouze člen družstva.
Každého uchazeče o členství je také záložna povinna seznámit se všemi skutečnostmi, které souvisí s členstvím, především pak se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi z jeho členství vyplývajícími.
Pohled do historie
Vznik družstevních záložen (později nazývaných kampeliček) v ČR je spjat se jménem František Cyril Kampelík. Masový rozmach u nás však zaznamenalo venkovské záložnictví až po úspěšném zavedení v Německu na konci 19.století. V roce 1937 už bylo v tehdejším Československu více než 7500 družstevních záložen (většina z nich kampeliček) s více než 2 miliony členů. Činnost záložen ukončil rok 1948.
Znovuzrození kampeliček nastalo v devadesátých letech 20. století, v r. 1999 už existovalo v ČR 139 družstevních záložen. Ty hospodařily s vklady v hodnotě více než 10 miliard korun a sdružovaly téměř 127 tisíc členů. Nicméně nekvalitní legislativa, nedostatečná odbornost i nepoctivost vedení jednotlivých záložen vedla brzy k velké vlně krachů a redukci jejich počtu až na současných 20. Tato redukce a dlouhé soudní spory znamenaly značnou ztrátu důvěry v družstevnictví, která se jen pozvolna vrací.
|
Klady a zápory družstevních záložen + nižší poplatky za nabízené služby |
Družstevní záložny mají jistě ve finančním sektoru České republiky své místo, což dokazují i historická fakta. Jsou a budou zajímavou alternativou k bankovním produktům, a to hlavně díky obvykle mimořádně příznivým cenám nabízených služeb, byť v obvykle menším rozsahu. Nicméně stále zůstávají většinou zahaleny jakousi rouškou tajemství, neboť nalézt stanovy či jiné bližší informace na internetových stránkách je téměř nadlidský výkon (jen polovina záložen má internetové stránky, většina pak stanovy a další podrobnější informace tímto způsobem nezveřejňuje).
