Ne každý se může v ČR chlubit 65 fondy

Jako jedny z prvních obdržely již na konci loňského roku licenci k nabídce a prodeji podílových listů od Komise pro cenné papíry fondy investiční společnosti Parvest. S počtem 65 fondů registrovaných v ČR se řadí k největším hráčům na českém trhu zahraničních fondů, v tomto ohledu ji překonává pouze KBC.

Společnost Parvest byla založena v roce 1990 z iniciativy francouzské investiční banky BNP Paribas. Z hlediska objemu spravovaného majetku (přes 13 mld. EUR) patří mezi největší fondy v celé Evropě. Do těchto fondů s lucemburským domicilem můžete investovat od 100 000 tisíc korun. Přitom musíte počítat se vstupním poplatkem ve výši max. 5% a poplatkem za správu v rozmezí 0,5% - 1,5% podle typu fondu. Výše minimální investice je dosti vysoká, do zahraničních fondů lze v České republice vstoupit již s 15 000 Kč v kapse. Co se týče poplatků, neliší se společnost od ostatních. Kdo by chtěl s Parvestem investovat pravidelně, musí si připravit 4 000 korun měsíčně. Pro distribuci fondů slouží v České republice především externí distributoři. Mezi bankovními domy, které tyto zahraniční podílové fondy nabízejí, jsou např. Česká spořitelna a Raiffeisenbank. Distribuce přes další instituce je ve fázi jednání.

Fondy Parvest jsou registrovány ve 22 zemích, kromě většiny zemí Evropské unie se s nimi  lze setkat také v Japonsku, Hongkongu, Bahrajnu, Libanonu a na Tchaj-wanu. Z významných evropských zemí chybí pouze Velká Británie.

Postup při alokaci aktiv

Při správě fondů se vychází z analýz připravovaných BNP Paribas Asset Managementem, který má rozmístěné pracovníky na všech významných světových trzích. Ti monitorují možná rizika, vybírají vhodné instrumenty a aktivně spolupracují při alokaci aktiv. Investiční proces je ve společnosti dobře propracovaný a skládá se ze čtyř hlavních součástí. Nejprve je na základě dlouhodobých, měsíčně revidovaných analýz stanovena investiční strategie. Sem spadají makroekonomické

V minulých komentářích jsme se věnovali těmto investičním společnostem:

1.IN
Akro
Conseq
IKS
ISČS
J&T AM
OB Invest
Newton
Pioneer
ŽB Trust
ING IM
Julius Bär

analýzy a statistické modely. Po nastavení základního směru následuje taktická alokace aktiv na týdenní bázi s jednoměsíčním horizontem. Tato alokace se příliš nesmí odchýlit od základní investiční strategie. Třetím krokem je posouzení možných specifických rizik a limitů investic pro konkrétní fond. Posledním krokem je výběr samotného cenného papíru, do kterého bude investice směřovat.

Široká nabídka fondů umožňuje každému zájemci vybrat si fond podle svého zaměření. Lze zde najít fondy zaměřené na jednotlivé sektory trhu, geografické oblasti, ale i na specifické finanční instrumenty, jako jsou např. konvertibilní a high yield dluhopisy. Kromě toho existují i tématické fondy, např. World Prestige. Největší zastoupení v portfoliu tohoto fondu mají výrobci módního oblečení a kosmetiky jako jsou Hermes, Gucci, Bulgari, Hugo Boss, Estée Lauder nebo L’Oreal. Fondy s takovýmto zaměřením se může pochlubit skutečně málokdo. Je však nutné podotknout, že zhodnocením se nijak výrazně nevymyká jiným, z části podobným akciovým fondům.

Nabídka fondů je sice široká, ale většina majetku pod správou Parvestu se nachází v „klasických“ fondech. Speciálně zaměřené fondy slouží spíše jako doplněk klasických portfolií nebo jako lahůdka pro ty, kdo hledají netradiční možnosti investování.

Pro investory, kteří  se nechtějí soustředit pouze na jeden druh cenných papírů, jsou připraveny 3 základní kategorie smíšených fondů pro konzervativní, balancované a dynamické investory. Fondy nemají přesně stanoveny podíly jednotlivých cenných papírů, oscilační pásmo je dosti široké. Mohou se tak přizpůsobovat momentální situaci na trzích. Rizikové profily a podíly jednotlivých instrumentů popisuje následující tabulka:

	akcie			dluhopisy			peněžní trh
	min.	neutr.	max.	min.	neutr.	max.	min.	neutr.	max.
Konzervativní	10%	20%	30%	0%	30%	55%	15%	50%	90%
Balancovaný	25%	40%	55%	0%	40%	75%	0%	20%	65%
Dynamický	50%	70%	90%	0%	30%	50%	0%	0%	50%

V současné době odpovídají portfolia s malými odchylkami neutrální verzi, pouze v konzervativním portfoliu je dluhopisová složka nadvážena na úkor složky peněžního trhu (přibližně o 15 procentních bodů).

Jako tradičně v těchto komentářích se pojďme podívat na některé zajímavé fondy trochu blíže:

Název fondu	Výkonnost (k 23.4. 2002)			Vlastní jmění
	od počátku roku	1 rok	celková za 5 let
Euro bond	-0,27%	3,7%	20,9%	1 060 mil. EUR
USA Quant	-5,4%	-20,1%	49%	894 mil. USD
Balanced Euro	-2,1%	-5,1%	16,8%*	358 mil. EUR

* výkonnost od založení 2.1.1998 (tj. za 4,4 roku)

Euro bond - jediný fond společnosti s majetkem vyšším než 1 miliarda EUR. Investuje především do dluhopisů denominovaných v měnách západoevropských

Zajímají-li vás další informace o  téměř 500 fondech, naleznete je v naší specializované sekci ZDE. 

Speciálně na české fondy je zaměřena stránka: fondy.idnes.cz

zemí a vydávaných emitenty nejvyšší úrovně. Vzhledem ke svému zaměření je vhodný zejména pro konzervativní investory, kterých je v populaci nejvíce. O tom svědčí i výše uvedený objem spravovaného majetku. Portfolio fondu je široce diverzifikováno, největší pozice zaujímá 0,23%.  I vzhledem ke své nízké volatilitě se řadí tento fond podle scoringu Fincentra k nejlepším (4 z 5 hvězdiček).

USA Quant – fond zajímavý tím, že svého cíle- střednědobého zhodnocení aktiv – nedosahuje jen klasickými investicemi do akcií, ale využívá i konvertibilních dluhopisů (mohou tvořit až 1/3 aktiv), upisovacích nebo akciových warrantů, investičních certifikátů a cenných papírů, se kterými se nakládá jako s ekvivalenty akcií. Drtivá většina prostředků je investována do společností se sídlem v USA.

Balanced Euro –vyvážení podle jednotlivých instrumentů je zřejmé z výše uvedené tabulky, podívejme se nyní na složení podle měn. Referenční měna zaujímá 77% portfolia, dalšími významnými měnami jsou americký dolar a britská libra. Fond využívá k zajištění kurzových rizik především forwardové transakce. Úhrn otevřených devizových pozic nesmí přesáhnout 30%.

Tento fond se sice těší zájmu investorů (největší mezi smíšenými fondy), ale kromě prvních měsíců po založení 30. 1. 1998 se fondu nedaří překonávat benchmark. Rozdíl mezi výkonností benchmarku a fondu se od té doby neustále zvětšuje, především po 11. září loňského roku, kdy se fond držel spíše defenzivní strategie a plně tak nevyužil potenciálu trhů.

Jaké jsou Vaše zkušenosti se zahraničními fondy? Myslíte se, že je v současné době posilující koruny riskantní investovat do zahraničních fondů? Těšíme se na Vaše názory!