K dispozici bylo 35 681 nákupních nebo prodejních doporučení s horizontem šesti měsíců a 29 610 doporučení s horizontem jednoho měsíce. Účastníci hodnotili akcie ve škále: rozhodně koupit – koupit – žádná akce – prodat – rozhodně prodat. Doporučení byla vydána v období leden 1995 až červen 1998.
Kromě popsané databáze jednotlivých odhadů byla k dispozici ještě databáze agregovaných předpovědí (investiční atraktivity) tak, jak byla publikována v Burzovních novinách. V této databázi byly k dispozici odhady investiční atraktivity vypočtené na základě hodnocení jednotlivých expertů pro 1870 akcií (nikoli jednotlivých titulů, protože většina akcií byla během sledovaného období hodnocena vícekrát).
Proveďme nejdříve nejjednodušší možný test. Zjistíme, kolik procent příznivých a nepříznivých předpovědí se následně splnilo. Jako příznivé předpovědi chápeme doporučení „koupit“ a „rozhodně koupit“, jako nepříznivé předpovědi chápeme doporučení „prodat“ a „rozhodně prodat“. Procentní podíly šestiměsíčních předpovědí, které se vyplnily, jsou v tabulce označeny tučně.
| Celkové skóre úspěšných a neúspěšných předpovědí s horizontem šesti měsíců (1995–98) | ||
| Kladný výnos | Záporný výnos | |
| Příznivá předpověď | 37,7 % | 42,4% |
| Nepříznivá předpověď | 7,6% | 12,3% |
Vidíme, že doporučení expertů byla správná téměř přesně v 50 % případů. Toto zjištění kupodivu neznamená, že by doporučení expertů byla zcela bezcenná a že by činnost akciových analytiků bylo možné nahradit házením mincí. Skutečný užitek expertních odhadů je zřejmý z následující tabulky:
| Podíl správných tipů celkem | 50,0 % |
| Podíl správných tipů na růst | 47,1 % |
| Podíl správných tipů na pokles | 61,7 % |
Vidíme, že expertům se nedařilo vybírat akcie, které by posléze rostly – podstatně lepší prognostické schopnosti však prokázali při předpovídání budoucích poklesů. Celková 50% úspěšnost je dána tím, že experti byli v průměru nadměrně optimističtí. Převládající optimismus expertů vynikne zejména v souvislosti s následujícími čísly. Z celkového počtu dlouhodobých hodnocení jich bylo 28 583 optimistických (koupit nebo rozhodně koupit), 14 595 neutrálních (žádná akce) a pouze 7098 pesimistických (prodat nebo rozhodně prodat).
| Horizont | Procento optimistických předpovědí | Procento pesimistických předpovědí |
| Šest měsíců | 80,05% | 19,95% |
| Jeden měsíc | 67,27% | 32,73% |
Experti tedy optimismem doslova hýřili. Mámeli soudit na užitečnost předpovědí expertů na základě sledovaných dat, dojdeme k přesvědčení, že se v praxi vyplatí věnovat pozornost pouze záporným předpovědím, zatímco nákupní doporučení bychom měli ignorovat.
Prozatím jsme však nerozlišovali mezi obyčejnými doporučeními a „rozhodnými“ doporučeními. Zlepší se úspěšnost expertů, pokud vezmeme v úvahu sílu doporučení? Informaci o tom podává následující tabulka.
| Doporučení | Úspěšnost doporučení (%) | |
| Horizont šest měsíců | Horizont jeden měsíc | |
| Rozhodně koupit | 51,08 | 48,99 |
| Koupit | 45,67 | 47,26 |
| Prodat | 60,59 | 60,11 |
| Rozhodně prodat | 65,22 | 64,03 |
Výsledek se příliš nezměnil: prodejní doporučení, krátkodobá i dlouhodobá, jsou úspěšnější než doporučení k nákupu. Zejména v období klesajícího trhu v roce 1998 se toto pravidlo plně potvrdilo. Jelikož má dobré ekonomické zdůvodnění (analytici obecně neradi dávají záporná doporučení, a pokud to musí udělat, mají pro to obvykle pádné důvody), lze je přijmout jako praktické poučení pro investory.
Výnosnost jednotlivých doporučení
Následující tabulka poskytuje představu o následných průměrných výnosech jednotlivých skupin doporučení. Uvedené výnosy jsou vztaženy k příslušnému horizontu (tj. šest měsíců a jeden měsíc) a nejsou anualizovány.
| Šestiměsíční předpovědi | ||||||
| RK | K | ŽA | P | RP | Celkem | |
| Výnos (%) | 0,59 | –2,39 | –5,2 | –6,94 | –11,81 | –3,53 |
| Počet | 8 224 | 21 946 | 15 881 | 6 357 | 1 322 | 53 730 |
| Jednoměsíční předpovědi | ||||||
| RK | K | ŽA | P | RP | Celkem | |
| Výnos (%) | 1,41 | 0,64 | –0,14 | –1,13 | –3,81 | –0,04 |
| Počet | 3 734 | 17 419 | 22 236 | 9 026 | 1 315 | 53 730 |
Vidíme, že doporučení „rozhodně koupit“ (RK) by poskytlo pro oba časové horizonty (jeden měsíc i šest měsíců) pozitivní výnos. Jak je však možné, že doporučení „rozhodně koupit“ vedla v průměru ke kladnému zisku, když nadpoloviční počet rozhodných nákupních doporučení by vedl ke ztrátě? Některá mimořádně „podařená“ nákupní doporučení dokázala převážit většinu neúspěšných doporučení.
| Investiční atraktivita a následné průměrné procentní výnosy akcií – horizont šesti měsíců | |
| Atraktivita | Následný výnos (%) 1995-98 |
| < –30 | –30,29* |
| –30 ... 0 | –10,10* |
| 0 ... 30 | –4,80 |
| 30 ... 60 | 0,33 |
| > 60 | 3,16* |
* Odlišné od průměru na 95% úrovni statistické významnosti
Výsledek je na první pohled jednoznačný a vyznívá ve prospěch investiční atraktivity. Je nutné ovšem mít na paměti konkrétní podmínky, za kterých bylo toto hodnocení prováděno. Pouhá skutečnost, že po negativním hodnocení následoval v průměru záporný výnos (a naopak, po výrazně kladném hodnocení následoval kladný výnos) signalizuje, že praktické využití investiční atraktivity není bez problémů. Museli bychom vzít v úvahu likviditu trhu a náklady na obchodování.)
Schopnost expertů předpovídat výnosy jednotlivých akcií je velmi chabá. Kromě toho se zdá, že čím významnější a likvidnější titul, tím jsou prognostické schopnosti expertů slabší. Například ČEZ a Český Telecom obdržely v podstatě stejné hodnocení, avšak jejich následná výkonnost byla diametrálně odlišná. Podobných případů lze ukázat více. Korelace mezi průměrným hodnocením jednotlivých akcií a jejich následným výnosem vlastně neexistuje, což je zřejmé z grafu na následující straně.
|
|
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se? |
Praktické závěry
-
Pokud jde o předpovídání poklesů či vzestupů, úspěšnost expertů byla jen o málo lepší než 50 %. Někdy nebyla úspěšnost expertů statisticky rozlišitelná od házení mincí.
-
Expertům se nedařilo vybírat akcie, které by posléze rostly. Podstatně lepší prognostické schopnosti však prokázali při předpovídání budoucích poklesů. Praktický užitek expertních předpovědí lze hledat především v oblasti negativních předpovědí.
-
Přes 80 % všech dlouhodobých předpovědí znělo „koupit“ nebo „rozhodně koupit“. Srovnejme tento výsledek s oddílem Ropuchy na Wall Street. Tento profesionální optimismus trval i v době, kdy český akciový trh prožíval všechno možné s výjimkou růstu. S optimismem analytiků tedy lze počítat téměř jako s konstantním jevem, nezávislým na realitě.
-
Schopnost expertů předpovídat výnosy jednotlivých akcií je velmi chabá. Korelace mezi průměrným hodnocením a následným výnosem v podstatě neexistuje. Zdá se, že nejlepší šanci mají experti u méně kapitalizovaných titulů, a to zejména u těch, které je vhodné prodat.
Shrnemeli naše poznatky do jedné věty, závěr je jednoznačný: analýza investiční atraktivity nám může pomoci neprodělat peníze, avšak není bohužel receptem na bohatství.
|
Ukázky z knihy | |
reklama
Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání
