Velkým problémem, zejména u začínajících investorů, je přílišná sebedůvěra, přeceňování svých schopností a někdy také alibizmus a svalování viny na druhé. Někdo si zkrátka řekne, že nastudování všech důležitých zásad a pravidel investování z knih z něj udělá hotového investora. Nedej bože se takovému odborníkovi podaří hned zpočátku investice vydělat, je to začátek jeho konce. To, že vydělal, samozřejmě nebyla žádná náhoda.
Ale to, že se po určité době investice nevyvíjí předpokládaným způsobem již není jeho chyba. Problém je určitě v trhu, v produktu, který je příliš rizikový, v poradci, který je zkrátka neschopný, nebo je to prostě smůla. A i když si mnozí řeknou, že alespoň průměrně chytrý člověk (mezi něž se samozřejmě počítáme všichni) se takto nechová, opak je pravdou. I ti největší profesionálové, kteří vydělávají na investování velké peníze, se mohou dopustit velkých chyb, pokud přestanou být opatrní a nechají se ukolébat svou dokonalostí.
Risk není vždy zisk
Velká většina začátečníků také často podlehne klamnému zdání, že pokud se nám daří, tak můžeme více riskovat. Jednak kvůli tomu, že jsme skutečně šikovní a také proto, že investovat (a případně ztratit, i když to je prakticky nemyslitelné, že ano) už vydělané peníze pro nás neznamená žádné náklady a tedy ani ztrátu. Pak ale velmi jednoduše může dojít k tomu, že zbytečným riskováním začněme prodělávat i původně investované peníze a už se z tohoto kolotoče nedostaneme. Začneme riskovat ještě víc, abychom ztrátu vyrovnali a investované peníze vyletí komínem.
Pokud už je investor ve ztrátových obchodech, velkou chybou je oddalování prodeje ztrátových aktiv a naopak zbrklý prodej ziskových aktiv. V obou případech se investor připravuje o značné množství peněz. Pokud se totiž nezbavíme investice, která je ztrátová, a její vyhlídky nejsou nijako růžové, hned jak je to možné, jen kvůli tomu, že nechceme prodělat, naše skutečná ztráta při pozdějším prodeji (když už je to skutečně nezbytné) může být skutečně bolestná. Tvrzení, že nerealizovaná ztráta není ztráta, je prostě nesmysl.
Stejně velkým neduhem mnoha investorů je hodnocení každé investice zvlášť, samostatně. Při hodnocení našich úspěchů se tak podvědomě snažíme vytěsnit ty investice, které jsou ve ztrátě a soustředit se jen na ty výnosné, jejichž význam v portfoliu zbytečně přeceňujeme. Stejně jako již bylo zmíněno dříve, ztráty se tak mohou zbytečně prohlubovat a my se tak připravujeme o značné zisky.
Přílišná sebedůvěra škodí
Často se také stává, že investoři, plni nedůvěry v cizí pomoc a vědomosti, se snaží dospět k určitým závěrům sami, většinou metodou pokus – omyl. Že takové experimenty mohou být v konečném důsledku velmi drahé a časově náročné (a mnohem dražší a časově náročnější, než absolvování například odborných seminářů, nebo přednášek zkušených, známých osobností apod.), snad není třeba připomínat. Problémem je, že takoví experimentátoři mohou velmi lehce a rychle dospět k určitým hypotézám a pravidlům, kterým pak bezmezně věří. Hledáním důkazů, které je v jejich mylných představách utvrdí a překrucují pravdu ve svůj prospěch, se pak dostávají do začarovaného kruhu, ze kterého je cesta poměrně nepříjemná a těžká. Ztráta ohromného sebevědomí je jistá a nezvratná.
Že se člověk těžko zbavuje zaběhnutých pravidel také souvisí poměrně těžké přijímání nových skutečností na trzích a poměrně dost časté a zbytečně dlouhé držení se trendů. Trhy, které rostou, přece budou růst i nadále a čím je jejich růst rychlejší, delší a divočejší, tím je lepší čas do nich vstoupit. To samé může platit při poklesu, který, když jednou začal, nikdy neskončí… Bohužel, realita může být trochu jiná a splasknuté bubliny na akciových, nebo nemovitostních trzích jsou toho důkazem, ne nějž někteří „šťastlivci“ nikdy nezapomenou. To je pak bohužel přinutí dělat další chybu, a to je přílišný konzervatizmus a strach podstupovat jakékoli riziko.
Kromě těchto chyb, za které si můžeme prakticky jen a jen sami, se dopouštíme také chyb, které má na svědomí množství vnějších vlivů, které nás denně atakují (a s nimiž se ale v důsledku musíme sami vyrovnat).
Asi nejznámějším vnějším faktorem, který ovlivňuje naše rozhodování, je masové chování investorů, které stojí za vznikem tolik diskutovaných spekulativních bublin. Samotné bubliny sice v počátku nemají prakticky nic společného s velkou masou investorů. Postupem času, když se na nějaké „převratné“ novince podaří vydělat několika jedincům, kteří využili jejího potenciálu, však většinou dojde k tomu, že nabídka „produktu“ se začne rychle šířit, samozřejmě na úkor kvality. Nabídka a poptávka rostou geometrickým tempem, čemuž úspěšně pomáhají média se svým nikdy nehynoucím optimizmem a bublina je na světě. Jelikož investuje každý, investujeme i my, abychom nebyli mimo a abychom i my vydělali. Pak bublina splaskne, a investované penízky jsou nenávratně pryč.
Samotná média jsou jedním z velmi důležitých faktorů, které v současnosti výrazným způsobem ovlivňují naše investiční rozhodnutí. S jejich schopností stále rychleji rozšiřovat větší a větší množství informací se sice otevřel investorům důležitý zdroj vědomostí, komercionalizace a honba za ziskem však negativně poznamenaly také média a jejich význam pro investory. Nafukování bezvýznamných informací a zpráv je v médiích na denním pořádku a už i v minulosti seriózní média se neváhají uchylovat k bulvárním zprávám, jen aby si jich investoři všimli.
V současné době se dá situace s trochou nadsázky zjednodušit jen jedním způsobem. Když si přečtete v novinách, nebo uslyšíte v televizi zprávu o nadcházejícím období vytrvalého růstu, nekončícím optimizmu a k tomu zaručené rady nakoupit, prodávejte, jak rychle to půjde. Opačně to platí také, apokalyptické zprávy mohou být dobrým doporučením nakoupit.
Jedním z nejvlivnějších prostředků, které na nás dnes útočí ze všech stran, je jednoznačně internet. Je jako oheň: dobrý sluha, ale zlý pán. Na jednou stranu prakticky nevyčerpatelný zdroj informací pro zkušené investory, na druhé straně doslova informační Babylon pro nováčky. Ti mohou podlehnout dojmu, že prostřednictvím internetu se dozví úplně všechno a hned. To je sice pravda, ale umění přefiltrovat plevel od skutečně důležitých informací neovládá každý.
Kromě množství informací však internet disponuje ještě jednou záludností, na níž si vylámalo zuby již mnoho jeho obětí. Je to jeho rychlost. Ano, je to hezké mít prakticky každou minutu přesné informace o jakékoli investiční příležitosti. Svádí to k tomu, abychom využili příležitost rychle vydělat. Žádné jiné médium vám však nezlomí vaz tak rychle jako internet. Neopatrnost se v případě obchodování přes internet skutečně nevyplácí.
V neposlední řadě musíme brát v úvahu také vliv brokerských firem, bank, investičních společností, poradců apod. Je potřeba mít na paměti, že jakkoli zní jejich rady důvěryhodně a skutečně profesionálně, každému jde jen o jedno: dosažení zisku. Brát jejich doporučení s rezervou je takřka povinnost.
Snad nejjednodušším a skutečně efektivním návodem, jak se omylům vyhnout, je poučit se z chyb druhých. I když si mnozí řeknou, že to je přece jasné a není to žádná novinka, skutečnost je taková, že znát pravidla a skutečně je dodržovat je velký rozdíl. Pro některé nepoučitelné experty je disciplína nepřekonatelný problém.
