Chceme-li rozebrat daňové povinnosti výherce v soutěži jakéhokoli typu, musíme začít překvapivě u charakteru vlastní soutěže či loterie. Právě způsob povolování, oznamování či vyhlašování akce tohoto typu poplatníka dovede ke správnému způsobu zdaňování výhry. Samozřejmě tak poplatník obvykle nečiní v okamžiku přihlášení se do soutěže nebo při zakoupení losu do loterie, avšak v případě přízně štěstěny se takovou otázkou bude muset nakonec zabývat. Jak jsou akce s možností výhry členěny?
Nutnost povolení či akceptace pouhého oznámení finančnímu úřadu
Dnes se pohybujeme v prostředí, kdy jsme obklopeni doslova stovkami her, loterií, kurzových nabídek, spotřebitelských soutěží apod. V našem právním řádu existuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. V tomto zákoně jsou jednoznačně vymezeny typy soutěží, jejichž vyhlášení podléhá povolení příslušného orgánu. To se vydává na základě posouzení charakteru soutěže a může se o něj ucházet jen právnická osoba se sídlem na území České Republiky. Povolení vydává buď obec, nebo ministerstvo financí.
Kromě akcí nutně vyžadujících povolení existují podniky menšího rozsahu (soutěže, ankety, akce o ceny), kde není nutné povolení, ale provozovatel musí předložit finančnímu úřadu takzvané oznámení.
Podléhá-li akce povolení, je výhra osvobozena bez ohledu na její výši
Pokud jste výhercem například padesáti milionů v loterii, tak vaše výhra bude od daňových povinností úplně osvobozena. Pro vaši jistotu byste si měli od provozovatele soutěže nechat předložit právě zmiňované povolení o této soutěži vydané příslušným orgánem. Takový výherce pouze výhru zinkasuje a nevyplývají mu z ní žádné další administrativní daňové povinnosti. Výhra takové částky potká velmi úzkou skupinu lidí. Podobný daňový režim mají i řekněme v praxi dostupnější možnosti výher – například hrací automaty nebo sázky na výsledky sportovních zápasů. I v jejich případě jsou výhry bez ohledu na dosaženou výši osvobozeny od daně.
Od roku 2008 se snižuje zvláštní sazba z původních dvaceti na patnáct procent
V případě, že výhra pochází ze soutěže provozované pouze na základě oznámení (nejčastěji jde o reklamní soutěž nebo slosování, veřejnou soutěž apod.), tak ceny nebo výhry již nejsou paušálně osvobozeny od daně. Podle zákona je v takovém případě limitní hodnotou deset tisíc korun s tím, že výhry nižší než tato suma jsou od daňových povinností osvobozeny. V kontextu výher neosvobozených od daně došlo od roku 2008 ke zmírnění výše daně. Pokud bude vaše výhra vyšší než 10 tisíc korun, používá se nyní nově zvláštní sazba daně 15 % namísto v loňském roce používaných procent dvaceti. Tuto daň sráží a finančnímu úřadu odvádí plátce (provozovatel soutěže). Výherce obdrží čistou částku sníženou o tuto daň.
| V praxi se výherce někdy může setkat se situací, že mu provozovatel soutěže vyplatí celou částku výhry a upozorní ho, že ji musí zdanit. Dokonce se svých daňových povinností provozovatel mnohdy snaží zbavit různými prohlášeními, že výhru vyplácí nezdaněnou apod. V takovém případě byste měli upozornit poplatníka (provozovatele) na jeho povinnosti při uplatňování zvláštní sazby daně. Pokud ani v tomto případě neodvede daň prostřednictvím zvláštní sazby daně, měli byste výhru zdaňovat sami v daňovém přiznání. |
I z věcných cen se musí platit daně, způsob je jiný
Zkusme si výše uvedenou praxi demonstrovat na jednoduchém příkladu. V prosinci 2007 vyhrál pan K. veřejnou soutěž podléhající oznámení finančnímu úřadu. Odměnou výherce bylo šestnáct tisíc korun. Dle výše uvedeného modelu plátce srazí dvacet procent (3 200 Kč) a zbývajících 12 800 Kč je vyplaceno výherci. Velmi jednoduché a logické.
Poněkud komplikovanější je situace, kdy výhra je ve věcné podobě. Jde dokonce o častější případ, který je z pohledu provozovatele soutěže méně nákladný. Velmi často jsou totiž předmětem výhry produkty vyráběné provozovatelem.
Pan J. zvítězil ve znalostní soutěži zaměřené na historii českého hokeje a jako výhru získal kvalitní brusle za šestnáct tisíc korun. V tomto případě není možné aplikovat tentýž postup jako u peněžní výhry, kde šlo jednoduchým způsobem srazit 20 % a poslat je na finanční úřad. Faktem je, že výherce vyhrál věc za šestnáct tisíc korun a z té dvacet procent žádným úkonem nesrazíte. Správně se postupuje tak, že těchto šestnáct tisíc korun tvoří pro účely daně 80 % a provozovatel musí dopočítat hodnotu v Kč těch zbývajících dvaceti. Daň, kterou musí zaplatit provozovatel, činí 4 000 Kč (u výher v roce 2008 by se postupovalo metodicky stejně, avšak použila by se zvláštní sazba daně ve výši 15 %).
Pozor na pravidelné výhry s charakterem podnikání
Teď by měli zbystřit všichni, pro které se takové výhry v soutěžích stávají opakovanými a mají charakter podnikání. Jste-li například kouzelník nebo profesionální sportovec objíždějící každý víkend soutěže, tak bez ohledu na výši konkrétní výhry jde o příjem dle paragrafu 7 (příjem z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti).
Daňový režim je v tomto případě stejný jako u běžných živnostníků. Jde o zdanitelný příjem bez ohledu na jeho výši a vůči němu lze obvyklým způsobem uplatňovat související výdaje. Za zdaňovací období takový profesionál podává daňové přiznání a vypočítaný základ daně slouží také jako podklad pro výpočet odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
Závěrem lze popřát hodně úspěchů v loteriích, sázkových hrách nebo podobných soutěžích - nejlépe v těch daňově osvobozených.
