Měny středoevropského regionu byly v minulém týdnu velice vyhledávané, když se česká koruna dostala až pod 24 korun za euro, maďarský forint posílil na 239 HUF/EUR a zlotý se stále drží blízko svých rekordních hodnot vůči euru. Koncem týdne ovšem došlo u české koruny na vybírání zisků, a koruna proto zakončuje týden jen s mírným posílením na úroveň 24,15.
Maďarský forint se těšil v minulém týdnu nevídané nákupní horečce podpořené především zprávami o plánovaných investicích v zemi, a posílil tak k euru o 2,8 %. Polský zlotý se během pátečního obchodování pohyboval okolo 3,36 PLN/EUR, blízko svých historických maxim. Slovenská měna se po revalvování parity již výrazně neodchyluje od úrovně kolem 30,30 korun za euro a víceméně už jen vyčkává na stanovení konverzního kurzu.
V dalších dnech se dá očekávat, že měny střední Evropy budou dále podpořeny díky zasedání centrálních bank jak v Česku, tak v Maďarsku, Polsku a na Slovensku.
Americký dolar během pátku pod tlakem
Americký dolar nedokázal v minulém týdnu udržet zisky z předchozího týdne. Reagoval především na snížení očekávání na zvyšování úrokových sazeb. Šéf americké centrální banky Ben Bernanke přehnaná očekávání ztlumil ve svém pondělním projevu. Amerika minulý týden nenabídla ani takové fundamenty, které by americké měně výrazněji pomohly. Ceny průmyslových výrobců sice rostly v květnu nad očekávání, ovšem trh s bydlením zaznamenal další propad.
Naopak eurozóna nabídla finální čísla inflace za květen, kde inflace vyšla desetinu procenta nad původním rychlým odhadem. Také inflace ve výrobě v Německu překvapila vyšším číslem. Tyto údaje tak minulý týden zvýšily pravděpodobnost zvyšování základní sazby v eurozóně a naopak v USA se šance na vyšší sazby snížily, což dostalo dolar pod výprodejní tlak.
Guvernér Bank of England musel psát dopis vládě
Inflace ve Velké Británii vyskočila v květnu nad 3 %, a proto musel guvernér Mervyn King psát vysvětlující dopis ministru financí. Guvernér ve svém dopise zmrazil očekávání trhu na zvyšování sazeb a naopak uvedl, že za současnou hladinou meziroční inflace stojí globálně vysoké ceny potravin a energií, s čímž centrální banka může bojovat jen těžce. Ve středu zveřejněný referát z posledního měnového zasedání toto očekávání jen potvrdil.
Navíc úrokové sazby v Británii jsou stále oproti jiným zemím relativně vysoko na 5 %, zatímco v USA jsou na 2 % a v eurozóně na 4 %. Květnová inflace v USA a eurozóně byla také mnohem nepříznivější, na 4,2 %, resp. 3,7 %. Guvernér King uvedl také, že inflace se v dalších měsících může vyhoupnout až na 4 %. Zpomalující ekonomika Velké Británie ovšem brání BoE v opětovném zvyšování sazeb. Očekává se, že v tomto roce britské hospodářství výrazně zpomalí, přibližně na 1,4 % ze 3 % v loňském roce a 2,9 % v roce 2006. Co se týče roku 2009, vyhlídky taktéž nejsou dobré. Skeptici očekávají dokonce recesi.
Britská libra v reakci na úterní události reagovala oslabením jak k euru, tak k dolaru. Pro libru byla ale v posledních měsících především nepříznivá finanční krize na trzích, neboť finanční sektor tvoří asi jednu čtvrtinu britského hospodářství. Od loňského listopadu se libra k dolaru propadla asi o 7,5 %, k euru od loňského září přibližně o 16 %. V minulém týdnu libra oslabila k dolaru přibližně o 1,4 % a vůči euru zkorigovala své zisky v průběhu týdne a nakonec slábla asi o 0,1 %.
Cena ropy stále blízko svého vrcholu
Cena ropy Brent tento týden dokázala poklesnout až na 131 USD/barel. V průběhu pátku ovšem zkorigovala a posunula se zpět až na pondělní úroveň 135 USD/barel. Pravidelné středeční zveřejnění zásob opět zklamalo, co se týče zásob ropy. Ve čtvrtek ovšem Čína oznámila, že zvyšuje ceny paliv v zemi v průměru o 18 procent, což by mohlo snížit v následujících měsících čínskou poptávku po ropě. Ropa v reakci poklesla až právě na cenu 131 USD/barel.
Páteční krásné ráno na trhu s ropou ovšem narušila zpráva o zvýšeném geopolitickém riziku na Blízkém východě, konkrétně o izraelském nacvičování útoku na jaderná zařízení Íránu. Slábnoucí dolar v závěru týdne se také negativně odrážel na trhu s ropou. Je zřejmé, že trh potřebuje významnější události, aby cena ropy klesla, jako je například posilující dolar, navýšení těžby organizací OPEC nebo naopak nižší světovou poptávku.
Cena zlata vymazala ztráty z předchozího týdne a připsala si 35 dolarů, až na 905 USD/unce. Cenu zlata podpořilo hlavně převládající napětí na trhu, slábnoucí dolar a akcelerující inflace ve všech koutech světa.
Akciové trhy stále v červených číslech
Akciové indexy ztrácely jak v Americe, tak Asii a Evropě. Trhy pořád nejsou přesvědčeny, že nejhorší z finanční krize máme za sebou, a tak se pohybují víceméně stále jako na houpačce. Drahá ropa také nepomáhá akciovým titulům v růstu, profitují spíše jen energetické firmy. Většina indexů zakončuje třetí týden v řadě poklesem. Nasdaq v průběhu pátečního obchodování ztrácel za celý týden asi 0,7 %, S&P asi 1,8% a Dow Jones nejvíce, přibližně 2,5 %. Nikkei ztratil v minulém týdnu 1,4 % a londýnský FTSE přibližně 1,8 %.
Výprodeje na akciových trzích se nevyhnuly ani středoevropskému regionu. Index PX skončil týden poklesem přibližně o 2,9 %. Budapešťský BUX ztratil dokonce 5,3 % a polský WIG ztratil méně než v předcházejícím týdnu, ale stále 2,1 %.
